Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se ostře vymezil proti novému nastavení pravidel používání speciálního kamerového systému na pražském Letišti Václava Havla. Ten umí jako jediný v republice dálkově rozpoznávat obličeje cestujících v reálném čase a porovnávat je s policejními databázemi. A vzhledem k tomu, že přitom využívá i umělou inteligenci, spadá nově pod působnost speciální evropské legislativy – takzvanému aktu o umělé inteligenci.
Ta má od začátku příštího roku v členských zemích jasně vymezit mantinely jejího používání a zpřísnit ochranu soukromí. Jenže způsob, jakým chce české ministerstvo vnitra zajistit její „překlopení” do tuzemského právního řádu, vyvolává o odborníků na oblast lidských práv a ochrany osobních údajů vážné obavy.
Oficiálně má totiž postavení státu zmírnit a naopak posílit práva dotčených osob, ale v případě citlivých kamer na pražském mezinárodním letišti to může v praxi být přesně naopak. Podle ÚOOÚ dokonce tak, že by mohl hrozit až „čínský scénář”, tedy nadměrné sledování lidí a neoprávněné zásahy do jejich soukromí.
„Obecně lze vyjádřit obavu, zda předložený návrh v některých svých aspektech jdoucích nad nezbytné evropským právem vyžadované minimum nepovede k čínskému modelu, tedy k masivnímu nasazení kamerových systémů se systémem na rozpoznávání tváří a jejich následnému masovému vytěžování, a to za využití AI, což věc činí násobně více rizikovou,” uvádějí doslova zástupci úřadu.
„Čínská lidová republika si tento systém bezpečnostních kamer logicky chválí, avšak z hlediska obecných lidskoprávních principů dochází k porušení práv na soukromí a politické a sociální svobody jednotlivců. V této souvislosti lze, jak upozorňuje NÚKIB, připomenout, že nabídka kamer, které již nyní využívá veřejný sektor, je velmi často právě čínské provenience a existuje jisté riziko zadních vrátek,” upozorňuje pak ÚOOÚ.
Návrh mimo jiné počítá s tím, že systém bude smět být použit po souhlasu vrchního soudu, a to buď u konkrétních lidí, ale i u obecně popsaných skupin osob podezřelých z předem definovaných trestných činů. A právě v tom je podle kritiků návrhu jeden z jeho háčků – soud totiž v takových případech nemá rozhodovat o jedinci, ale o větší skupině lidí.
Podle nich je obecná definice skupin podezřelých a s tím související paušální soudní povolení nepřijatelné. Úřad navíc připomíná, že samotný evropský akt o umělé inteligenci (AIA) stanoví, že soud musí povolit každé jednotlivé nasazení systému.
„Neobstojí přitom argument, že se jedná pouze o podezřelé ze závažných trestných činů. U nasazení jiných prostředků i tam soudce rozhoduje o konkrétním člověku. Soud má posuzovat konkrétní účel nasazení na konkrétního člověka, na konkrétním místě a v konkrétním čase,” shrnuje Úřad na ochranu osobních údajů.
Velmi podobně pak argumentuje i úřad vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové Šimáčkové: „Zatímco u jiných případů vydává soudce písemné povolení k použití pro konkrétní fyzickou osobu, u předem určených kategorií osob soudce povoluje pouze zahájení činnosti systému, ne ale už jeho využívání vůči konkrétním osobám. To považuji za problematické.”
Připomíná přitom, že soud v takovém případě sice může adekvátně posoudit místo nasazení systému, ale čas a osobní rozsah pak už musí nechat na pozdějším zvážení provozovatele kamer, tedy na policii. To podle ní koliduje jednak se zásadou předvídatelnosti, ale také se zákonným požadavkem na respektování soukromí.
I ona proto navrhuje – stejně jako úřad ochránců osobních údajů – aby soud musel vždy rozhodovat o nasazení kamer schopných rozpoznávat biometriku cestujících v reálném čase pro konkrétní osobu, v konkrétní době, na konkrétním místě a nezávisle na tom, jestli jde o jakékoliv předem definované kategorie osob.
Nová úprava je součástí obsáhlejších změn zákona o policie a několika dalších norem, která souvisí s implementací evropských norem. Ty se kromě harmonizace pravidel pro využítí umělé inteligence a nastavení jasných mantinelů pro využívání vzdálené biometrické identifikace lidí týkají také mezinárodní spolupráce donucovacích státních složek nebo ochrany osobních údajů. Platnost nové legislativy má být k začátku ledna příštího roku.
Celý článek je k dispozici na webu Česká justice.