Na zkrácený úvazek pracuje jen okolo šesti procent Čechů. Pro firmy jsou kratší úvazky finančně náročné, proto se jim často vyhýbají. ANO a TOP 09 navrhují, aby už se u nízkých výdělků na zkrácený úvazek nemusely odvody počítat z minimální mzdy.

Podíl Čechů, kteří pracují na zkrácený úvazek, patří dlouhodobě k nejnižším v Evropě. Zatímco v Dánsku si takto vydělává čtvrtina lidí a v Nizozemsku dokonce polovina, v Česku se číslo pohybuje okolo šesti procent. Politici teď před volbami slibují změny, které by nízký podíl kratších úvazků mohly zvednout.

Možnost trávit v práci menší počet hodin oceňují hlavně matky malých dětí, studenti či senioři. Pro firmy jsou však zkrácené úvazky finančně nevýhodné, a proto se jim často vyhýbají.

Alespoň částečné zvýhodnění slibuje například favorizované hnutí ANO. Poslankyně Radka Maxová, která má na starosti sociální otázky, poukazuje na to, že i když si pracovník na zkrácený úvazek vydělá méně než minimální mzdu, firma za něj musí odvést stejně peněz, jako kdyby na oněch 11 tisíc dosáhl. Hnutí proto chce, aby se odvody odvíjely od skutečné výše výdělku.

Zkrácené úvazky slibují podpořit také občanští demokraté a lidovci. Podle lidoveckého poslance Jaroslava Klašky by v rozvoji flexibilních forem práce, zejména u rodičů malých dětí nebo lidí v předdůchodovém věku, měl jít příkladem také stát coby zaměstnavatel.

Podíl zaměstnaných žen, které pečují o dítě mladší šesti let, je v Česku druhý nejnižší v Evropské unii. „Jsme v situaci, kdy firmy nemají lidi. Žen po mateřské či rodičovské je velké množství. Ale práci nedostanou, protože chtějí částečný úvazek,“ říká Ladislav Smejkal, odborník na pracovní právo z advokátní kanceláře Dentons.

Kompletní článek naleznete na webu Hospodářských novin.