Finanční správa nemůže bazírovat na něčem, co si její úředníci vymyslí, a jít tak nad zákon. V čerstvém rozsudku na to upozorňuje Nejvyšší správní soud (NSS).

Konstatoval, že daňová správa nesmí odmítnout daňové přiznání jen kvůli tomu, že ho dotyčný nepodal elektronicky ve formuláři, jaký sama svévolně požaduje. Průlomový rozsudek se netýká jen daňového přiznání, ale i kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb.

„Není možné, aby úředník určil, že elektronicky lze podat přiznání pouze v jednom formátu a daňová správa to oznámila někde na webu. Jde o pravidlo, které má dopad na všechny poplatníky a musí ho stanovit vyhláška ministerstva financí,“ upozorňuje na zásadní část rozsudku NSS soudce Karel Šimka.

Jde o to, že finanční správa nyní vyžaduje, aby občané elektronicky podávali přiznání výhradně ve formátu XML. Jinou podobu neuznává a daňové přiznání pak bere, jako by ho dotyčný vůbec nepodal. Jenže tento formát neukládá zákon ani vyhláška, pouze pokyn úředníků z Generálního finančního ředitelství.

Generální finanční ředitelství čerstvý rozsudek NSS analyzuje. Michaela Hošťálková z tiskového oddělení připomíná, že od září 2016 platí již jiná právní úprava. „Ta současná říká, že podání, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné,“ uvádí Hošťálková. Jenže NSS napadl právě tuto praxi, kdy si finanční správa svévolně stanoví formát a strukturu elektronických přiznání. Tuto praxi dlouhodobě kritizuje i Komora daňových poradců.

Podle daňového poradce a člena rady Unie daňových poplatníků Davida Hubala se finanční správa neustále zaklíná tím, že elektronizací zjednodušuje správu daní. „Jenže si ji zjednodušuje výlučně sama sobě na úkor občanů,“ kritizuje. Rozsudek NSS chápe jako důkaz, že státní správa musí sloužit občanům, jak požaduje ústava, místo aby oni sloužili jí.

Celý článek naleznete na webu Hospodářských novin.