Ústavní soud vzkázal politikům, že Česká republika je právní stát, a proto jeho občané nejsou hračkou a předmětem pokusů v jejich rukou. O tom, pro kterou skupinu obyvatel zákon o EET platí, nesmí svévolně rozhodovat na základě obecného zmocnění bez kritérií a hranic vláda, nýbrž pouze zákonodárci. Jde o uplatnění zásady zákonnosti, výhrady zákona a dělby moci v demokratickém právním státu.

Ústavní soud dnes svým nálezem rozhodl, že tři paragrafy zákona o sledování tržeb podnikatelů on-line – elektronické evidenci tržeb pozbývají platnost v ustanoveních, která zmocňují vládu, aby svévolně bez předem známých kritérii udělovala různým skupinám výjimky a rozhodovala, pro které skupiny obyvatel bude zákon o EET platit a pro které nikoli. Ústavní soud tak zcela potvrdil tvrzení navrhovatele, že předmětné paragrafy jsou „v rozporu s výhradou zákona pro ukládání daňových povinností“.

Jde o paragrafy 10, 12 a 37 předmětného zákona, kterými poslanecká sněmovna zmocnila vládu, aby konala, jak se jí chce a kdy se jí chce. První dva paragrafy obsahovaly formulaci, že „Tyto tržby stanoví nařízením vláda“. Znění §37 dokonce umožňovalo dekretem nařizovat, že na některé obyvatele se EET vztahovat ne/bude, a to bez jakýchkoli předchozích podmínek. „Vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami.“

Poslanci nestanovili žádná kritéria, i když mohli

Jak dále vyplývá z nálezu, poslanci vládu mohli zmocnit k vydávání nařízení ohledně EET konkrétním zmocněním, jenže to neučinili a ponechali ji volnou úvahu: „V daném případě přitom není pochyb o tom – vycházeje z uvedených podmínek a limitů pro vydání nařízení vlády – že pro vydání předvídaného nařízení vlády je dán zjevný prostor a zákon k tomu zmocnil oprávněný orgán – vládu. Současně však sám zákon podmínky, kdy může dojít k přenesení evidence tržeb do zjednodušeného režimu nebo dokonce, kdy může dojít k úplnému vynětí některých tržeb z jakékoliv evidence, vymezuje toliko tak, že evidence některých tržeb v běžném režimu (§ 10 zákona o evidenci tržeb) nebo evidence dokonce i jen ve zjednodušeném režimu (§ 12 zákona o evidenci tržeb) by znemožnila nebo zásadně ztížila plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou,“ cituje Ústavní soud předmětné paragrafy, jak je poslanci schválili.

Kompletní článek si můžete přečíst na webu Česká justice.