Anketa: Souhlasíte s tím, že ministerstvo spravedlnosti chce kontrolovat účetnictví dlužníků?
Většina oslovených odborníků se obává, že zvýšení kontrolních pravomocí Ministerstva spravedlnosti může zasahovat do kontrolní a rozhodovací pravomoci insolvenčních soudu. Se zvýšenými pravomocemi počítá již schválená novela zákona o insolvenčních správcích spolu s doprovodnou vyhláškou. Podle ní kromě oprávnění podle kontrolního řádu je ministerstvo při výkonu dohledu oprávněno nahlížet do i do daňové evidence nebo účetnictví dlužníka, a insolvenční správce je povinen resortu tyto údaje poskytnout.
Z odpovědi tiskové mluvčí ministerstva Terezy Schejbalové na otázky České justice vyplývá, že kompetence ministerstva nahlížet při kontrole insolvenčního správce do daňové a účetní evidence dlužníků přímo souvisí s výkonem dohledové pravomoci nad insolvenčními správci. Zásadně tak podle ní nedochází k suplování dohledové činnosti insolvenčních soudů, neboť soudy dohlíží na řádné plnění povinností insolvenčního správce výhradně ve vztahu ke každému individuálnímu insolvenčnímu řízení zvlášť.
Primárně se podle stanoviska resortu výkon kontrolní činnosti ministerstva zaměřuje především na správné vedení účetnictví dlužníka insolvenčním správcem. „Úkolem ministerstva tedy není alternovat činnost orgánů finanční a daňové správy nebo orgánů činných v trestním řízení.“ To ale podle mluvčí nepředstavuje překážku tomu, aby kontrolní orgán předal svá zjištění o nedostatcích příslušnému orgánu, který je oprávněn ve své působnosti činit opatření k nápravě zjištěného stavu nebo ukládat sankce za zjištěné nedostatky. „Nelze pochopitelně vyloučit, že se v průběhu kontroly seznámí ministerstvo se skutečnostmi, které nasvědčují dokonce spáchání trestného činu. V takovém případě je ministerstvo povinno neprodleně svá zjištění oznámit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.“.
Podle insolvenčního soudce Nejvyššího soudu Zdeňka Krčmáře může předmětné ustanovení budit obavy o možném střetu s dohlédací činností insolvenčního soudu. Role insolvenčního soudu i role věřitelských orgánů (typicky věřitelského výboru) při plnění kontrolní činnosti nad výkonem funkce insolvenčního správce je a musí být jiná, než kontrolní pravomoci ministerstva, jež vyplývají či mají vyplývat ze zákona o insolvenčních správcích. „Použité formulace v zákoně o insolvenčních správcích jisté obavy vyvolávají, nicméně podstatným se jeví, jakým způsobem bude ministerstvo tuto svou kontrolní pravomoc vykonávat, přičemž ke střetům docházet nemusí. Jsem přesvědčen o tom, že tam, kde by nesprávně pojatý výkon těchto kontrolních pravomocí ministerstva vedl k zásahu do těch činností, jež jsou insolvenční zákonem vyhrazeny do působnosti insolvenčních soudů nebo jiných insolvenčním zákonem k tomu povolaných procesních subjektů, bude insolvenční justice schopna nekompromisně odkázat orgán moci výkonné do patřičných mezí, uzavírá Krčmář.
Celý článek včetně vyjádření dalších odborníků naleznete na webu České justice.