Revoluční rozsudek Nejvyššího správního soudu napadl postup finanční správy při zabavování majetku. Když soud zruší zajišťovací příkazy ještě předtím, než je stanovena daň, berňák musí peníze vrátit.Daň je pravomocně stanovena až po ukončeném odvolání, řekl jasně soud v kauze moravské firmy.

Firmám dosud nepomohlo, když soud zrušil zajišťovací příkazy, které na ně uvalila finanční správa a zabavila jim majetek. Peníze dál zadržovala, aniž by přitom byla pravomocně stanovena daň z přidané hodnoty. Nyní do této praxe zasáhl Nejvyšší správní soud, který postup daňové správy napadl.

Do bohumínské firmy AB Chemi­trans si před dvěma lety přišel Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj pro 7,5 milionu korun. V této výši vystavil dva zajišťovací příkazy na daň z přidané hodnoty, která ještě nebyla stanovena. Ještě ten samý den úřad přistoupil k exekuci. Společnost, obchodující s průmyslovými chemikáliemi, plasty a kovy, požadované peníze složila.

Po půl roce vydal finanční úřad dodatečné platební výměry. Těmi doměřil DPH přesně ve výši, kterou předtím zadržel. Současně si přitom řekl o penále 1,5 milionu korun, což je pokuta ve výši 20 procent z doměřené částky. Tou finanční správa trestá firmy za špatně spočítanou daň. Proti tomu se firma odvolala. Neúspěšně, a tak se bránila žalobou. Namítala, že berní úřad si nemůže vzít peníze i s úroky na základě platebních výměrů, které ještě nejsou pravomocné. U Krajského soudu v Ostravě firma s touto argumentací neuspěla. Nyní se jí zastal Nejvyšší správní soud a rozsudek ostravského soudu v plném rozsahu zrušil.

Šéf sekce daní a poplatků v Komoře daňových poradců Tomáš Hajdušek označil rozsudek Nejvyššího správního soudu za revoluční. „Má velký praktický význam, protože určuje, co je okamžikem stanovení daně. Doposud na to byl rozdílný pohled,“ připomíná. Berní správa považuje za směrodatné již samotné vydání platebního výměru. „My jsme upozorňovali, že její výklad je špatný. Tím okamžikem je až pravomocné stanovení daně. To znamená, až když je rozhodnuto o odvolání,“ zdůrazňuje Hajdušek.

Klíčové je konstatování Nejvyššího správního soudu podle Hajduška v tom, že finanční správa musí podnikatelům zadržované peníze vrátit, pokud soud zruší zajišťovací příkazy a DPH ještě není pravomocně stanoveno. „Jinak by šlo o neoprávněné zadržování peněz. A za to by měla finanční správa zaplatit úroky,“ upozornil daňový expert.

Předseda senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek v rozsudku konstatoval, že nelze rozdílně přistupovat ke dvěma skupinám plátců. Aby po těch, které již berní úřad závažně zasáhl zajišťovacími příkazy, chtěl uhradit DPH ještě před jejím právoplatným stanovením. Zatímco ostatní mají daň včetně penále uhradit až poté, co platební výměr nabude právní moci. „To by bylo porušením zásady rovného zacházení,“ uvedl soudce Langášek.

K dotazu, zda se finanční správa bude tímto rozsudkem řídit, se konkrétně nevyjádřila. „Momentálně ho analyzujeme,“ odpověděla Klára Křehlová z tiskového oddělení. Není ale zatím jasné, kolik bude muset stát vyplatit na úrocích za neoprávněné zadržování finančních prostředků.

Podle právní zástupkyně AB Chemitrans Petry Novákové by finanční správa měla každopádně změnit metodiku. „S exekučními příkazy musí počkat, až skončí odvolací řízení. Tím se firmě protáhne splatnost daně čili ji zaplatí zhruba až za rok, což je běžně délka odvolacího řízení,“ vysvětluje advokátka. Jak dodává, pro firmy je to důležitá informace.

Zdroj: web Hospodářských novin