Ministerstva, kraje i firmy se bouří proti povinnosti zavádět další vnitropodnikový kanál pro oznamování korupce, vytvořit vnitropodnikový systém pro ochranu oznamovatelů na zaměstnavatele a určit další osoby odpovídající za odezvu na oznámení zaměstnavatelovy protiprávní činnosti. Zákon nezakazuje tuto činnost outsourcovat, vzkazuje Úřad vlády jako předkladatel zákona. Možnost pronajmout si třetí osobu shromažďující a vyřizující podněty zaměstnanců proti nezákonné činnosti zaměstnavatele doplní předkladatel do zákona.

Vyplývá to z výsledků rozsáhlého připomínkového řízení k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů. Připomínkové řízení má 279 stran. Značné množství připomínek se týká povinnosti zákonem definovaných zaměstnavatelů zavést další vnitropodnikový systém pro přijímání oznámení proti zaměstnavatelovu protiprávnímu jednání a pro ochranu oznamovatele proti zaměstnavateli.

Kanál musí mít všechny úřady a velké firmy

Podle návrhu zákona takový systém vyřizování podání a ochrany před zaměstnavatelem musí zavést státní úřady, úřady samospráv a jejich organizační jednotky i soukromé firmy. Návrh zákona definuje, kdy tak musí učinit:

—

(1) Vnitřní oznamovací systém zavede

a) zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 zaměstnanců,

b) zaměstnavatel s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy přesahující 10 milionů eur,

c) právnická osoba, která je povinnou osobou podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

d) veřejný zadavatel podle zákona o zadávání veřejných zakázek, vyjma obcí s méně jak 10 000 obyvateli; to neplatí, jde-li o obec vykonávající rozšířenou působnost.

(2) Zaměstnavatel, který je povinen zavést vnitřní oznamovací systém, určí příslušnou osobu.

—

Podle důvodové zprávy představuje vnitřní oznamovací kanál systém, „kterým mohou oznamovatelé u svého zaměstnavatele podávat oznámení, a prostřednictvím kterého zároveň na svoje oznámení obdrží zpětnou vazbu“. Že zpětnou vazbu musí obdržet, stojí přímo v návrhu zákona. To však bude zaměstnavatele stát další peníze. „Dopad na státní rozpočet či na rozpočty územních samosprávných celků (resp. na ostatní veřejné rozpočty) bude spočívat v nákladech na vytvoření vnitřního oznamovacího systému. Ten bude vyžadovat zajištění personálních (odborně způsobilých zaměstnanců) a technických kapacit pro oznamování,“ stojí v důvodové zprávě. Zpráva dodává, že úřady budou moci sdílet kanál společně.

Zdroj: Česká justice