V37

Podle Fialy budou spory kvůli GDPR dlouhé, novináři se právem obávají omezování

23
Únor
2018

Evropské Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (General data protection – GDPR) bylo hlavním tématem první akce letošního Pražského právnického jara, kterou pořádá Stálá konference českého práva. Mediálním partnerem akce je již tradičně Česká justice. Z debaty na Právnické fakultě UK vyplynulo, že pravidla okolo zavádění toho nařízení jsou velice volná a zdaleka nepokrývají všechny oblasti, kde se s osobními daty manipuluje.

Pražské právnické jaro je pravidelný seriál přednášek a debat na aktuální témata nejen z justice, ale z celé společnosti. Letošní ročník byl zahájen debatou na velmi aktuální téma příprav na účinnost Nařízení EU o ochraně osobních dat  – GDPR.
V zasedací místnosti děkana právnické fakulty se sešli odborníci z právních kanceláří, místopředseda Nejvyššího soudu, poslanci a také právník jednoho z největších novinových vydavatelství. V auditoriu se kromě člena Rady Energetického regulačního úřadu objevili také zástupci televize Prima.

Podle zakladatele pražského právnického jara Karla Havlíčka umožňuje současné nastavení GDPR tím, že je to evropské nařízení, velkou kreativitu jednotlivým členským zemím v upřesnění výkladu. „Tento stav dává velký prostor národním upřesněním. Tím pádem otevírá dveře horlivcům a to je to nejhorší, co se mohlo stát,“ řekl na úvod konference Havlíček. Poukazoval především na příliš vágní formulace, které Nařízení obsahuje. „Například je uvedeno, že musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny. Takové opatření ale nemůžeme nazývat právní normou,“ uvedl příklad Havlíček. Tato právní úprava podle něj otevírá dveře plošné kriminalizaci. „To je trend, který je v naší společnosti velmi citelný. Tato nová regulace bude mít velkou šanci stát se dalším generátorem kriminality. Podobně jako je to mu u neustále „zdokonalované“ úpravy oblasti veřejných zakázek. Ta je největším korupčním prostředím a také největším zdrojem kriminalizace jednotlivých osob,“ dodal Karel Havlíček.

Právě velkého prostoru pro národní upřesnění a případné kriminalizace se ve svém velmi emotivním příspěvku dotkl televizní redaktor Patrik Kaizr který uvedl, že při analýze dopadů GDPR na novinářskou práci a speciálně na tu televizní zjistil, že televize budou moci vysílat pouze „hrající si koťátka“.
Novináři totiž z podstaty své práce sbírají data o politicích a dalších veřejně činných osobách, pracují s informacemi o jejich majetku apod. Na to vše by se podle Kaizra mohl vztahovat „oprávněný zájem subjektu údajů“ tedy těch o nichž jsou data sbírána, aby byla v rámci Nařízení vymazána a dotyčnému bylo zajištěno „právo být zapomenut“ jak se uvádí v jednom z bodu nařízení. „Například v Polsku a Švédsku byli novináři vyjmuti z GDPR obecně. Vzhledem k současným náladám společnosti a především politiků vůči novinářům, kdy se o všech nepohodlných informacích o politicích říká, že je to účelovka a je vyvíjen tlak na omezení práce novinářů, obávám se, že GDPR bude bičem na novináře,“ upozornil Kaizr.
A jako příklad uvedl citaci z nařízení, že i veřejně známá informace o subjektu údajů je osobním údajem a tedy musí s ní být takto nakládáno.

Celý článek naleznete na webových stránkách Česká justice