Poslední dva měsíce se život mnoha lidí zcela zásadně proměnil. Zavedení vládních opatření způsobilo mnoho komplikací a zásadní revolucí prošel především trh práce.

Podle Tomáše Dombrovského, odborníka na online služby pro trh práce a analytika ze společnosti LMC, se na trhu práce zásadně změnilo snad úplně všechno. Zhruba třetina lidí v době karantény vůbec nepracovala, někteří dostali v důsledku opatření výpověď, živnostníci přišli o zákazníky a tím pádem i o příjmy, zkracovaly se úvazky a lidé odcházeli na ošetřovné.

Zásadní změnou bylo i zavedení home office, který umožnila zhruba polovina všech firem. „Asi pětina lidí pracovala z domova, což zhruba odpovídá tomu podílu lidí, kteří i předtím mohli nebo částečně pracovali z domova,“ říká Dombrovský. Pokud uvážíme celkový počet zaměstnanců, pouhých 28 % z nich koronavirová opatření téměř nijak nezasáhla.

Na změny museli zaměstnavatelé reagovat rychle. „Od počátku karantény hned od prvního týdne jsme evidovali snížení počtu inzerovaných pozic. První týden se jednalo o pokles 45 %, pak se to prohloubilo až k 60 %, teď se to ustálilo a za duben to byl pokles o 54 %,“ popisuje situaci Dombrovský.

Lidí, kteří žádali o práci v prvních dnech karantény, také ubylo, aby se jejich počet mohl následně zněkolikanásobit. „Postupně začaly narůstat počty lidí, co hledali práci. Jednalo se o lidi, kteří potřebovali kompenzovat výpadek práce. Poslední dva týdny vidíme opravdu velký nárůst počtu reakcí lidí na práci. To ukazuje na to, že počet lidí, kteří práci ztratili, pravděpodobně bude velký,“ hodnotí Dombrovský.

Počet lidí, kteří teď hledají práci, se zvýšil meziročně o třetinu. „Práci hledají častěji lidé ve službách nebo lidé, kteří přicházejí z menších firem. Nejhůře je na tom turistický sektor a gastronomický sektor,“ popisuje Dombrovský. Nejzásadnější jsou změny práce pro lidi s nižším vzděláním. „Celkový dopad na ně je tvrdší než u vzdělanějších lidí, kteří si tu práci snadněji udrželi. Lidé s náročnější kvalifikací, například technickou, jako jsou v IT, konstruktéři, lidé ve znalostním sektoru, výzkumníci nebo ve zdravotnictví byli tou situací zasaženi úplně nejméně,“ říká Dombrovský.

Na druhou stranu řada zaměstnání v důsledku krize bude na vzestupu. Jedná se o zdravotnictví, sociální služby nebo technologický sektor. Ten pravděpodobně vyjde z krize velice posílený, protože výrazně vzrostla poptávka po online řešení. Rozvoj online technologií je podle Dombrovského pozitivním vedlejším účinkem.

Měli bychom se však připravit na to, že oživení pracovního trhu se neodehraje během dvou měsíců, ale bude to trvat minimálně do konce roku, možná i déle. „Něco tak velkého se tu nestalo od krachu na burze v roce 1929, proto je těžké říct, co se bude dít dál a jaký bude dlouhodobý dopad,“ říká Dombrovský.

Sám odhaduje, že negativnější dopady na českou ekonomiku teprve přijdou. „Vidíme propady příjmů lidí, ohrožení domácností a krachy firem. Obecně ze strany státu pomoc neteče dostatečně rychle. To se pravděpodobně bude v ekonomice ještě nějakou dobu převalovat a teď je otázka, zda ty sekundární dopady budou větší, nebo menší než ty okamžité. Podle mého odhadu pro nás budou ty sekundární dopady silnější, i když to bude rozložené v čase,“ říká Dombrovský.

Se stejným závěrem přichází i Filip Pertold, ekonom a výzkumný pracovník institutu CERGE-EI. „To nejhorší máme teprve před sebou, protože máme tříměsíční výpovědní lhůty, budou noví absolventi škol, kteří přichází na trh práce, dále se pak vrátí matky z ošetřovného. Bude tedy několik vln, které úřady práce zavalí,“ říká Pertold.

Velký vliv na nezaměstnanost budou mít právě ženy vracející se z ošetřovného. „Díky tomu, že jsou teď na ošetřovném, tak nepřišly na úřad práce. Nárůst nezaměstnanosti u lidí v produktivním věku je teď větší u mužů. Nicméně kolem června se situace bude měnit, skončí ošetřovné a matky půjdou na úřad práce,“ tvrdí Pertold.

Řešením by pak mohla být rekvalifikace, shodnou se oba odborníci. Obávají se však, že zatím tu neexistuje vhodná platforma, která by toto umožňovala.

Tomáš Dombrovský pak radí lidem, aby dobrovolně neopouštěli práci, pokud se uživí a chovají se tam k nim dobře. Momentálně rozhodně není vhodná doba poohlížet se po ničem jiném a rizika jsou v tuto chvíli obrovská.

Zdroj: Seznam Zprávy